Kdo v sobotu zavítal na letiště u Kladna ve Velké Dobré, mohl se přenést do doby před padesáti lety. Samozřejmě tedy jen částečně. Místo tří dnů stačil jen jeden půlden (zato pěkně plný). Místo stovek tisíc lidí tam bylo jen pár tisíc (životní prostor byl příjemný!). Místo silných průtrží mračen spadlo jen pár jemných kapek. A samozřejmě – místo originálních skladeb ze 60. let tam hráli „jen“ revivalové kapely, které na tuto hudbu aktivně vzpomínají.
Den to byl krásný. Čtveratý areál u letiště ve Velké Dobré se zelenal a od poledne pomalu plnil. Přijeli i lidé převlečení za hippíky i takoví, kteří rok 1969 pamatují. Všichni si akci užívali poklidně a přitom s nadšením. Pravá hippies atmosféra s heslem „peace & love“ na českém Woodstocku po padesáti letech nechyběla.
Program byl fajn. Po poledni, když byl ještě poměrně velký areál poměrně prázdný, začalo hrát brněnské duo Groovey méně známé i známé písně od Simona a Garfunkela. A musí se nechat, že jim to ladilo krásně a Adam Kubát a Pavel Křivák vypadali v košilích a vestičkách s rukami v kapsách či na kytaře tak v pohodě, že nikdo z publika snad nemohl nenajet na krásnou náladu. Potěšilo mě, že zahráli třeba i Hazy Shade of Winter a The 59th Street Bridge Song (Feelin‘ Groovy).
Plnící se publikum pak roztancovali kladenští The Basketles s hity Beatles. Na začátku se přidali ke Groovey, kteří prý dříve hráli právě Beatles, ale když nemohli sehnat další členy a zjistili, že Simon a Garfunkel jim jdou taky dost dobře, přesedlali. Pak už Basketles roztočili minidav sami. Ani občas popletená slova a informace nezabránily tomu, aby jim to dobře hrálo a aby si návštěvníci písně brouků naplno užívali. Hráli jen písně z raného období Beatles, což mi bylo trochu líto, ale pravdou zůstává, že o přechod do pozdějších hudebních let se pak postaraly další kapely.
Po pauze s trochu potrhlým moderátorem převlečeným do hippísáckého oděvu následovali Queenie, oblíbení Queen Revival z Kladna. Na ně už dorazilo opravdu hodně lidí a je fakt, že Queenie svoje verze dost těžkých skladeb zvládají stále bravurně. Zpěvák je výborný Freddie, napodobuje dobře jak jeho pohyby, tak hlas. U Bohemian Rhapsody si dopomohli nahrávkou, ale když to dělají i dnes samotní Queen, kteří koncertují s Adamem Lambertem, mít to za zlé Queenie by bylo nefér. Kytarista ztělesňující Bryana Maye měl trochu komickou paruku, ale hrál a zpíval dobře. Malý basák zase do koncertu dával spoustu energie, stejně jako bubeník v blonďaté paruce.
Koncert čtvrtý obstarali opět Brňáci, tentokrát Rolling Stones Revival Band. Jejich zpěvák se mezi písničkami snažil mluvit anglicky a češtinu používal s vtipným anglickým přízvukem. Pak ale zase přepnul do „brněnštiny“ a z Jaggera byl zase normální zpěvák, který skvěle hraje pohyby svého vzoru, ale i dobře zpívá, upravuje si melodické linky jako Jagger na koncertech a bere to celé dost s humorem, přitom to je dobrý. Jak jsme se shodli s kamarády, tento Jagger si z toho uměl udělat srandu, tamten Freddie to zkrátka žil. Hodně mě potěšila Ruby Tuesday, tu jsem snad naživo ještě neslyšela.
No a na závěr Woodstocku ve Velké Dobré se na pódium vrátili Basketles, aby ale zastoupili kapelu, která jako jediná byla na skutečném Woodstocku před padesáti lety: Creedence Clearwater Revival. Není to sice tolik skákací hudba, ale country necountry, rozjeté publikum si užívalo naplno až do konce. Při něm se navíc dočkalo i dalších hitů z 60. let, které už se CCR netýkaly, třeba Do You Love Me nebo Johnny B. Good.
Až na zapomenuté umývárny byl festival skvěle zorganizovaný, neprobíhaly žádné nepříjemné kontroly zavazadel, jediné fronty byly asi u hranolek a langošů, za které ale mohli jen samotní stánkaři. A i to počasí nakonec perfektně vyšlo. Tak zase za rok, hoši! Což mi připomíná, že na podiu nebyla jediná žena, tak to doufám do příště napravíte! 🙂
Fotky: já a Jan Zelenka
beatlove908220437.wordpress.com 